T.G.M.

Český politik, filosof, sociolog, pedagog, státník a 1. prezident Československa.

Narodil se 7.3.1850 v Hodoníně v chudé rodině. Jeho otec sloužil jako pánský kočí. Mladý Tomáš se nejprve učil kovářem. Později, na přání své matky, navštěvoval gymnázium v Brně. Roku 1872 složil maturitu. Po ukončení studia na universitě ve Vídni odjel na cesty (Itálie a Německo). Rok strávil na univerzitě v Lipsku, kde se roku 1877 seznámil s Američankou Charlotte Garriguovou, s níž se v roce 1878 oženil, v letech 1878 – 1882 působil jako docent na universitě ve Vídni.

Roku 1881 vydal svou habilitační práci Sebevražda jako masový sociální jev současnosti, která měla velký ohlas. Roku 1882 se stal mimořádným profesorem na Karlově Universitě v Praze. Zpočátku se věnoval zejména filosofii, v následujících letech rozvíjel neuvěřitelně rozsáhlou činnost jako redaktor, spisovatel a politik. Roku 1883 se podílel na založení vědeckého časopisu Athenaeum, v letech 1893-1894 byl redaktorem časopisu Naše doba.

Svým rozhledem a kritickými postoji se vymykal z provinciálního českého prostředí. Energicky vystupoval proti českému antisemitismu a nacionalismu, proti falešným národním mýtům, konflikty měl i s katolickou církví, přestože byl hluboce věřící člověk. V oblasti sociální a politické si vždy kladl otázku, čím může malý český národ prospět Evropě a světu, a snažil se vytvořit moderní českou politickou koncepci. Směr, který tehdy formoval se svými spolupracovníky (Kramář, Kaizl) je označován jako ,,realismus“. V 90.letech vydal Masaryk spoustu spisů (,,Naše nynější krize“, roku 1895; Jan Hus, roku 1895). Postupně se stával známým a oblíbeným vědcem a politikem.

Od roku 1907 byl poslancem ve vídeňském parlamentu a aktivně usiloval o modernizaci rakouského mocnářství. Získal si velkou autoritu a bylo mu nabídnuto ministerské křeslo. Někdy koncem roku 1910 však dospěl k závěru, že Rakousko je nereformovatelné. Základní zlom znamenala 1. světová válka 1914-1918. Domníval se, že Češi a Slováci by měli vytvořit vlastní stát a odjel do tehdy znepřátelených zemí Británie, Ruska a U.S.A, aby získal pro svoji myšlenku podporu. Po rozsáhlé propagandistické kampani vydal ve Washingtonu dne 18.10.1918 Deklaraci nezávislosti Československa. O deset dní později se samostatný československý stát stal skutečností a Masaryk byl 14.listopadu roku 1918 zvolen prvním prezidentem nového státu (znovu zvolen v letech 1920, 1927, 1934). Staral se o povznesení života chudých lidí. Nabádal občany, aby žili ve vzájemné shodě. Dbal o náboženskou snášenlivost. Byl skromný a kritický také sám k sobě. Lidé si ho vážili a měli ho rádi.

Vystupoval jako rozhodný stoupenec Společnosti národů, podporoval rozvoj přátelských vztahů k Francii, ale i k Německu a Rakousku. Po 1. světové válce dokončil vzpomínkovou práci Světová revoluce, vznikly 3 svazky Čapkových Hovorů s T.G.M. Zdravotní potíže a pracovní zaneprázdnění mu znemožnili dokončit třetí svazek díla Rusko a Evropa.

Masaryk byl nejen mimořádně vzdělaný, ale i velmi čestný člověk. Vždy se snažil hájit pravdu a nemlčet k nespravedlivosti. Roku 1935 ze zdravotních důvodů na úřad prezidenta rezignoval a zbytek života strávil na zámku v Lánech u Prahy, kde také 14. září 1937 zemřel.

Nemodli se, ale jednej!

Člověk mnoho vydrží, má-li cíl.

Demokracie pravá spočívá v mravnosti.

Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.

Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.

Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí.

Mravnost je poměr člověka k člověku.

Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.

Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten, kdo má palác; ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác.

Pravda vítězí, ale dá to fušku.

Práce je to, co nikdo nechce dělat.Nedovedeme-li milovat nepřítele, buďme k němu alespoň spravedliví.

Dobrého je v řádu světa víc, ale to zlé člověk cítí silněji.

Kritika není negace.

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.

Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání.